strašně se bojí

[wormsik]

Ahojte pořídili jsme si činčilku.
Činčiláček je strašně plachy,nechce se nechat chytit,prská nenalákám ho ani na pamlsek(žádný nechce,dokonce ani když mu jej nechám v kleci)je neustále zalezlý v domečku a vylízá z něj jen když zhasnem a on si myslí,že je v místnosti sám....Jinak granule mu chutnají moc,stejně tak jako seno a voda ....mysleli jsme,že si časem na nás zvykne,ale je už u nás měsíc a odmítá nas respektovat.Nejkomplikovanější je čištění.Jsou mu podle zaměstnance zverimexu asi 2 měsíce....V noci pláče a když se kněmu přiblížím,ze ho uklidním zase začne útočit......poraďte mi co s ním...... :roll:

[Iva]

Ahoj, strach není až tak ojedinělý, stává se to. Nezkoušeli jste dát mu do klece plyšáčka? Mohlo by mu to pomoci, necítil by se tolik sám. Mohl by na něm spinkat a určitě by se hned cítil líp. Nebo kousek fleesu, pokud máš nějaký po ruce, hřál by ho a připomínal by mu mámin kožíšek. Jinak to chce hlavně trpělivost, je to prostě malé miminko, které v jeho zatím krátkém životě možná něco hodně vylekalo. Držíme palce, ať se to zlepší :lol:

[Alice]

to je typicky priklad ked sa cincila oddeli prilis skoro od matky.jedine co mozete urobit je cakat.vela stastia.

[khelis]

Ahojte pořídili jsme si činčilku.
Činčiláček je strašně plachy,nechce se nechat chytit,prská nenalákám ho ani na pamlsek(žádný nechce,dokonce ani když mu jej nechám v kleci)je neustále zalezlý v domečku a vylízá z něj jen když zhasnem a on si myslí,že je v místnosti sám....Jinak granule mu chutnají moc,stejně tak jako seno a voda ....mysleli jsme,že si časem na nás zvykne,ale je už u nás měsíc a odmítá nas respektovat.Nejkomplikovanější je čištění.Jsou mu podle zaměstnance zverimexu asi 2 měsíce....V noci pláče a když se kněmu přiblížím,ze ho uklidním zase začne útočit......poraďte mi co s ním...... :roll:

já myslím, že by to chtělo opravdu plyšáčka! na pomazlení!
a jestli jsou mu 2 měsíce a v domě ho máte už měsíc...tak se vlastně ani nedivím!!!!mláďata se mají od matky oddělovat až ve dvou měsících věku a pokud mají nad 200 gramů!snažs se na něho více mluvit...být s ním a jak to probíhá při výběhu?!

[wormsik]

To je právě to, vzhledem k tomu, že se nenechá chytit moc toho výběhu nemá. Pár krát jsme ho pustili, ucpali všechny možné úkryty, protože se do nich schovával a plakal. A když jsme ho chtěli chytit, raději skočil sám do klece a schval se do domečku.

[khelis]

To je právě to, vzhledem k tomu, že se nenechá chytit moc toho výběhu nemá. Pár krát jsme ho pustili, ucpali všechny možné úkryty, protože se do nich schovával a plakal. A když jsme ho chtěli chytit, raději skočil sám do klece a schval se do domečku.

je to problém všech zverimexů!!!! chtějí hlavně prodat!!
zkus mu hned dát plyšáčka!!!!asi spinká...ale pomůže to!snad

[camilla]

chce to čas. ze začátku bych ho nepouštěla ven z klece. Nejdřív si musí zvyknout n nový domov, pak na nové pány (přes klec), pak mu zkoušet pomalinku očichávat ruce a až bude kllidnější, apk teprve pustit ven. je opravdu moc malinký. Chce to s ním trávit maximum času, mít trpělivost. Já bych na tvém místě seděla celý večer u klece a povídala bych si s ním. Občas mu přes klec dát nějaký ten pamlsek. Já naše činči zvykala nejdřív jen na sebe, a když jsem viděla, že už jsou krotké, dovolila jsem i příteli, aby si je vzal do ruky - a teď, když jsme všichni v koupelně (já,přítel, činčily), tak komu myslíte, že dají přednost? Přítelovi.... :)
Držím pěstí, ať máš štěstí. Hlavně nepospíchej. Nic se nemá uspěchat a u činčil to platí dvojnásob.

[Mia]

Ahoj, strach není až tak ojedinělý, stává se to. Nezkoušeli jste dát mu do klece plyšáčka? Mohlo by mu to pomoci, necítil by se tolik sám. Mohl by na něm spinkat a určitě by se hned cítil líp. Nebo kousek fleesu, pokud máš nějaký po ruce, hřál by ho a připomínal by mu mámin kožíšek. Jinak to chce hlavně trpělivost, je to prostě malé miminko, které v jeho zatím krátkém životě možná něco hodně vylekalo. Držíme palce, ať se to zlepší :lol:

A co když plyšáčka rozkouše,,,nestane se mu nic???Já nefim mno :roll:

[wormsik]

Tak přesně todle dělám....když večer dorazím z práce sedím u něj a povídám si s ním a pozoruju drobounké pokroky...jen jsen se obávala toho jestli už to netrvá příliš dlouho....

[khelis]

Ahoj, strach není až tak ojedinělý, stává se to. Nezkoušeli jste dát mu do klece plyšáčka? Mohlo by mu to pomoci, necítil by se tolik sám. Mohl by na něm spinkat a určitě by se hned cítil líp. Nebo kousek fleesu, pokud máš nějaký po ruce, hřál by ho a připomínal by mu mámin kožíšek. Jinak to chce hlavně trpělivost, je to prostě malé miminko, které v jeho zatím krátkém životě možná něco hodně vylekalo. Držíme palce, ať se to zlepší :lol:

A co když plyšáčka rozkouše,,,nestane se mu nic???Já nefim mno :roll:

on ho nerozkouše! :wink: bude se s ním mazlit! :P

[Iva]

Plyšáčka nerozkouše, je to ověřené :lol: Jen nesmí mít moc umělých kousků, fousků a tak.

[Ivana_P]

Já si myslím, že ji máš dost krátkou dobu, trvá dlouho než si činčilka začne zvykat na člověka. Brzo odstavená a šouplá do zverimexu. Je to nezodpovědné. :( Podle mě pláče, protože se ji pořád ještě stýská po mamince. Je to pro ní velká změna. Musíš mít trpělivost. Jak tady radí, zvykat nenásilně na ruku. Třeba jenom v kleci prstama šmátrat, podávat nebo jenom položit pamlsek. Neboj, zvykne si. Též bych ji nepouštěla, zatím je hodně lekavá, tak ať je v klidu bezpečí Svého domečku. :wink:
Když si nebudeš vědět rady, tak Ti tady vždy někdo z nás poradí.

[Hanka]

Kamča s Ivčou mají pravdu - musíš mít obrovskou trpělivost, aby si na tebe zvyknula. Normálně odstavenému činčileti to může trvat minimálně měsíc, než si na tebe zvykne, jenže Ty píšeš, že ho máš ze zverimexu a odstaveného ještě dříve, než by měl být. Poradím Ti jen trpělivost, trpělivost a trpělivost. Výběh žádný do té doby, dokud se před tebou nebude bát vylézt z domečku a neseznámíš ho se svým tělem - je jasný, že pokud ho teď pouštíš a násilně chytáš, bude vystresovaný mnohokrát víc. Musíš mu věnovat opravdu hodně času a POSTUPNĚ ho zvykat na tvůj hlas, až se nebude bát hlasu, tak na ruku-aby si z ní vzal pamlsek, pak ho nauč vlézt do dlaní, na rameno a do náruče. Po celou dobu se vyvaruj nějakého rámusu, který by ho vylekal - a kdyby, sedni si k němu a utěšuj ho-činčily to mají rády :lol: Pořád na něj mluv, mazli se s ním, šišlej na něj, zkrátka ho rozmazluj jak jen to jde. :lol: :lol: :lol: Vím, že to bude trvat dlouho a člověk si moc něvěří, že by mohl být nějaký pokrok, ale píšeš, že už nějaký byl, tak to je to, čemu musíš věřit. Taky mám doma ještě mládě a tímhle vším jsem si prošla - mám ho doma třetí měsíc, už ho pouštím, ale stejně ještě je to honička, kdo s koho... Časem se třeba naučíš chytat činčilu v letu - mě už to docela jde :lol: :lol: :lol:

Jinak ještě k tomu brečení - může to být opravdu tím, že se mu stýská, já si spíš myslím, že se bojí. My když jsme si našeho šmiksu přivezli domů, tak měsíc nehrálo radio, PC musel být zapnutý do sluchátek, nějaké PC hry do sestavy neexistovaly. Zkrátka se kolem něho chodilo potichu, nikdo cizí k němu neměl přístup, nic čeho by se mohl leknout. Při každým zabrečení jsem k němu hnala a mluvila jsem na něho, aby se mým hlasem uklidnil a pomohlo to. Teď už při puštěných filmech do sestavy a superbasu běhá činčila po pokoji jako tornádo, vyžívá se v tom a ještě nám to pomáhá, aby neusnul někde pod gaučem. :lol: Takže asi tak, dej si opravdu pozor, jak se k němu chováš, pěkně si u něho vychovej pocit důvěry a máš vyhráno... Dej vědět, jak pokračujete!!! držím pěsti

[wormsik]

Ahojte lidičky,
tak jsme mu pořídili plyšáka,ale on ho okusoval vyhazoval z klece,zasypával hoblinamy.A pokaždé co jsme mu ho zase dali,zuřivě ho vyhazoval až asi po týdnu to vzdal a teť se k němu dokonce i tulí....Dá se říc,že usilovné slovní hýčkání a povídání si s ním ho uklidnilo a dokonce se nechá i pohladit,ale jen na okamžik.Vezme si i z ruky seno,ale je to velice vzorný činčiláček,který ví co by jeho tělíčku nedělalo dobře a nechutnámu jediná dobrůtka,jediné co jí je:seno,voda,granule a občas těstovina,jinak nic nechce.....Děkujeme za rady...zatím papapapapa

[khelis]

Ahojte lidičky,
tak jsme mu pořídili plyšáka,ale on ho okusoval vyhazoval z klece,zasypával hoblinamy.A pokaždé co jsme mu ho zase dali,zuřivě ho vyhazoval až asi po týdnu to vzdal a teť se k němu dokonce i tulí....Dá se říc,že usilovné slovní hýčkání a povídání si s ním ho uklidnilo a dokonce se nechá i pohladit,ale jen na okamžik.Vezme si i z ruky seno,ale je to velice vzorný činčiláček,který ví co by jeho tělíčku nedělalo dobře a nechutnámu jediná dobrůtka,jediné co jí je:seno,voda,granule a občas těstovina,jinak nic nechce.....Děkujeme za rady...zatím papapapapa

to je dobře, že se mu skvěle daří! :wink:

[Iva]

To je bezva, díky za dobré zprávy :lol: