Původní divoká činčila versus dnešní choulostivec

[Pajafa]

Ahojky jsem přemýšlela o obrovské změně která nastala mezi divokou činčilou a činčilou co máme my dnes doma.
Založit toto téma mě přiměla diskuze o chovu činčil ve venkovních voliérách, které většina naprosto odsuzuje. Pravda je, že tady máme jiné podmínky prostředí než v Andách, ale to co dnešní činčila nesnese není zdaleka proto, že to v jejím přirozením prostředí není. Právě naopak, jsem byla před dvěma lety v Jižní Americe přímo v Andách a viděla jsem činčily přímo v jejich přirozeném prostředí. V Andách je naopak velmi drsné podnebí, jsou tam obrovské teplotní výkyvy např. přes den jsem vyděla činčilu sedět venku na kameni když bylo 32 stupňů! V noci teploty klesaly i na - 10 stupňů (ve stejné oblasti). Přes 4 měsíce v roce, tam je období dešťů! A my dnes tvrdíme, že činčila nesnese vlhkost, že nepřežije teplotní výkyvy, že se jednoduše přehřeje, že.....atd. všichni to známe. Já netvrdím že to tak není, všichni víme, že je. Ale dle mého názoru to má co dělat s degenerácí činčil jako takových a ne jejich přirozených vlastností. Dle mého jsme je dlouholetým chovem zchoulostivěli do tohoto stavu sami. A dnes se tady na tomto fóru píše činčila je hrozně choulostivé zvířátko, musíte tohle a nesmíte tohle....hlavně ne průvan (zažil jste někdo vítr v Andách?), hlavně ne vlhkost.....otázka je zda tuto vypěstovanou choulostivost ještě nepodporujeme. Ale pokud nebudeme tyto podmínky dodržovat dnešní činčily to nevydrží to je mi jasné a netvrdím, že znám řešení. Jen si myslím, že bychom veci neměli zavádět do krajností pokud to není nutné, protože podle toho jak se budeme k činčilám chovat a čemu je budeme vystavovat, tak se budou vyvýjet další generace. Je to stejné jako s dětmi pokud je budete od narození držet ve sterilním prostředí v momentě kdy půjdou do školky chytí všechno co kolem nich projde, jen proto že nebudou mít vybudovanou imunitu (to je jen takový přibližný příměr).

[Tereza V.]

Zajímavé zamyšlení,se kterým plně souhlasím.Nevím,co víc dodat,protože pravdou je,že pokud starostlivost o jakéhokoli tvora je až přehnaná,nepřináší to nic dobrého-ba naopak-je pak ještě choulostivější a náchylnější k čemukoli.A myslím,že to platí nejen u zvířat...
Přijde mi,že činčila,kterou máme doma,nemá s činčilou téměř nic společného,ale je to spíš přešlechtěný mazlík,se kterým se generaci co generaci musí zacházet čím dál tím opatrněji a s postupem času se bude jednat spíš o zvířátka,která budou mít např.více a více zdravotních problémů.

[OkoTygra]

jsou tu co odsuzujou :wink: můj děda měj velký chov činčil,bylo to kolem 1984,musel bych zahrabat na půdě v jeho zápiskách,tam je vše o chovu zapsáno,a venkovní chov byl normální i ted vím o pár lidech co mají činči venku celoročně a nic jim není a jsou zdravý,. já měl první činču právě od dědy a taky ji měl venku,ale jednou ,když byla zima jsme ji vzali domů a už doma zůstala a pak byl páreček a ten jsme měli samička 14 a půl roku a sameček přibližně 10roků

[martej]

Nevím, jestli jsou činčilky zchoulostivělé, ale to jak je ted máme chovat není vycucaný z prstu, ale máme to naučený od chovatelů, co chovajíí pár desítek let. Když dáš činčilku do terárka, bude mít splihlý kožíšek, nebude načechrana, tak jak má správně být a častěji se u ni vyskytují plísně. Když dáš činčilku do průvanu, tak stejně jako u lidi ji něco ofoukne....ucho, očíčko. (je to i u lidi, průvan jim vadi, ale vítr ne ;-) ) A ty teplotní výkyvy, nevim, ale příjde mi to divné. Tak vysokou teplotu činčilka nezvláda, vím to z zlvastní zkušenosti. A teplotní výkyvy taky ne...dostanou rýmu. Podívám se ještě na net, ale že by v andách byl teplotní rozdíl až 40 stupnu se mi nezdá.

[martej]

jsou tu co odsuzujou :wink: můj děda měj velký chov činčil,bylo to kolem 1984,musel bych zahrabat na půdě v jeho zápiskách,tam je vše o chovu zapsáno,a venkovní chov byl normální i ted vím o pár lidech co mají činči venku celoročně a nic jim není a jsou zdravý,. já měl první činču právě od dědy a taky ji měl venku,ale jednou ,když byla zima jsme ji vzali domů a už doma zůstala a pak byl páreček a ten jsme měli samička 14 a půl roku a sameček přibližně 10roků

tak ono když jim zajistíš dobré stanoviště. Já osobně bych se venku bála myší, aby něco nezanesly do chovu. Ono dřívě se neřešili tolik ty nemoce jako dnes. Vím, jak to měla babička, když chovala kralici, měla jich až 90 a když jeden chcip, tak se to neřešilo. Ted bych si to už netroufla.

[Pajafa]

Nevím, jestli jsou činčilky zchoulostivělé, ale to jak je ted máme chovat není vycucaný z prstu, ale máme to naučený od chovatelů, co chovajíí pár desítek let. Když dáš činčilku do terárka, bude mít splihlý kožíšek, nebude načechrana, tak jak má správně být a častěji se u ni vyskytují plísně. Když dáš činčilku do průvanu, tak stejně jako u lidi ji něco ofoukne....ucho, očíčko. (je to i u lidi, průvan jim vadi, ale vítr ne ;-) ) A ty teplotní výkyvy, nevim, ale příjde mi to divné. Tak vysokou teplotu činčilka nezvláda, vím to z zlvastní zkušenosti. A teplotní výkyvy taky ne...dostanou rýmu. Podívám se ještě na net, ale že by v andách byl teplotní rozdíl až 40 stupnu se mi nezdá.

No a to je přesně to o čem píšu : "máme to naučený od chovatelů co chovají pár desítel let" a přesně tento způsob, kterým chovali a dnes chovají vytváří to jaká ta zvířata jsou (platí to pro všechna zvířata na které působí dlouholetý chov). Když nebudeš zvíře vystavovat určitým podmínkám tak si na ně to zvíře nevybuduje obranu, ale právě naopak pokud někdy nějakou přirozenou obranu mělo, tak ji ztratí. A tady máme hlavičku na hřebíček. Co se týká těch teplotních výkyvů, tak je to celkem logické Andy je vysoko položené pohoří v letních měsících tam slunce praží ve vší síle,ale v noci když zapadne vysoko v horách prudce klesá teplota. Činčilu jsem viděla v nadmořské víšce 2500m nad mořem, tak jsem viděla další ve 3000m nad mořem. Myslím, že každý kdo někdy byl v takových výškách ví jak rychle se tam mění počasí a také jak prudce. Mě samotnou překvapuje, že jsem tu činčilu viděla kolem poledního, kdy i nám bylo pěkné vedro. Předpokládala bych že bude někde zalezlá ve skále (kde je mnohem menší teplota), no ale nebyla. Jo kdyžtak mám pár fotek v galerii.
Jo ještě k tvé reakci, že činčilku přeci nemůžeme dát do teráka kvůli vlhkosti, že je choulostivá na vysoké teploty atd. to je jasné a já netvrdím opak. Co jsem psala je to, že to není co mají přirozené, ale že jsou to vedlejší výsledky dlouholetého chovu v zajetí (samozřejmě nějaké důsledky musí nastat, každé zvíře v chovu se mění a vytváří si vlastnosti a chakteristiky podle podmínek života, jako by to dělalo v přírodě. Akorát v přírodě by ragovalo na jiné podmínky než v zajetí tzn. jeho vývoj by směřoval trochu někam jinam. To je samozřejmě otázka desítek let.)

[žanda]

Pajafa:
A tys viděla činčilu co chováme? :


Nebo ušatou?:

nebo horskou?:


Ona totiž každá žije malinko na jiné části And a tam jsou odlišné podnební pormínky. Hlavně co se srážek týká.

Ale ano, máš pravdu, naše činčilky jsou zhýčkané. V přírodě nemaj takové kožíšky jako naše doma. Maj plíseň a dostanou se z toho sami bez fungistopu. A mnoho jiného...

[Jesse]

Pajafa videla činčilu horskou , fotka odpovídá .

[martej]

přesně, ted jsem koukala na fotky a pajafa viděla tu ušatou. Obě jsou činčily, ale jiný druh. Viscacia žije přes den a žije ve 4-5 tisicích metrech. Takže ji vyhovují i jiné podminky.

Naše Lanigera, co mame každý doma potřebuje něco jineho ;-)

Zde sem našla srovnani: http://www.answers.com/topic/viscachas- ... cal-family

[žanda]

Já si říkala, že dešťové srážky neodpovídaj, tohle je biotop naší činčilky - lanigery a ten na tolik deště teda rozhodně nevypadá:



Můj zdroj: http://www.wildchinchillas.org/

[Pajafa]

Tak jsem si přečetla článek na který jste tu dali odkaz (mimochodem zajímavé, díky). Ano já viděla tu horskou činčilu (viscacha), ale jak je uvedeno v článku činčily se vyskytují spíše v Peru přes Chile na jih do Patagonie a viscahcas se vyskytují spíše Argentina, Praguay. No já jsem jezdila a chodila po Peru a Chile a Bolivii tzn. mohu odkazovat jen na podnební podmínky tam ( a to že jsem tam zrovna potkala Vischacu a ne "naší" činčilu je škoda, ale oni tam žijí). Tzn. se musí potýkat se stejnými podnebními podmínkami s jakými jsem se tam ten měsíc potýkala já. A velice ráda bych vám ukázala fotky prostředí kterým jsme tam procházeli a některé velmi odpovídají fotkám, přirozeného prostředí činčil a ano musím uznat, možství srážek se jistě liší v různých oblastech a v různých nadmořských výškách,ale to nemohu objektivně posoudit, protože jsem tam naštěstí v období deštů nebyla. Ale víte co!... mám kontak na místní Peruánce co žijí přímo v Andách možná bych byla schopná zjistit nějaké bližší info o životě činčil z jejich prostředí přímo od nich. To je nápad ...pokusím se je zkontaktova oni sice mají trochu jiné starosti než pozorovat činčily, ale třeba by nám mohli něco prozradit.

[žanda]

Pajafa:
Vložila sem sem odkaz odkud jsem čerpala fotky - ti lidé se přímo zabývají záchranou divokých činčil v přírodě - chinchilla lanigera. Stačí si počíst.

A pak se koukni i sem: http://www.cincila.eu/002.html
Pro odpůrce Seppa je to z jeho stránek.

[OkoTygra]

jsou tu co odsuzujou :wink: můj děda měj velký chov činčil,bylo to kolem 1984,musel bych zahrabat na půdě v jeho zápiskách,tam je vše o chovu zapsáno,a venkovní chov byl normální i ted vím o pár lidech co mají činči venku celoročně a nic jim není a jsou zdravý,. já měl první činču právě od dědy a taky ji měl venku,ale jednou ,když byla zima jsme ji vzali domů a už doma zůstala a pak byl páreček a ten jsme měli samička 14 a půl roku a sameček přibližně 10roků

tak ono když jim zajistíš dobré stanoviště. Já osobně bych se venku bála myší, aby něco nezanesly do chovu. Ono dřívě se neřešili tolik ty nemoce jako dnes. Vím, jak to měla babička, když chovala kralici, měla jich až 90 a když jeden chcip, tak se to neřešilo. Ted bych si to už netroufla.

jj,martino,já psal jen,že jsem ji měl taky venku,ale to je už hodně let,ty byli právě chovány na kožich a množení,ale dřív to nikomu nevadilo a tím bylo i vedlejší živobití,ale moc starání,.. králíky měl taky :wink:

[Denebola]

Já si říkala, že dešťové srážky neodpovídaj, tohle je biotop naší činčilky - lanigery a ten na tolik deště teda rozhodně nevypadá:

To o ničem nevypovídá. Věřím, že kdybys viděla oblast v období dešťů, tak bys nevěřila vlastním očím. :)
Sledovala jsem pravidelně jeden dokument o Kalahari v Africe, a tam ta změna byla pořádná. V "zimě" šlo o čistočistou poušť podoubnou tomuhle obrázku, ale v "létě" bývají velmi časté srážky, obvykle bouřky, a celá poušť pak značně připomíná rozkvetlou louku s vysokou trávou.
Přiznávám, že jsem tam přímo nebyla, ale pochybuju, že by mě v tom dokumentu někdo ošálil. :)

[žanda]

Denebola:
To ano, já vim, že jsou místa, kde je období dešťů a to je pak pořádnej deštíčeka bouřky. Ale když se podíváš na andy, tak jsou tam části, kde je prales a je tam období dešťů a pak jsou lokality, kde je sucho. Jde taky o nadmořskou víšku a jiné. Koukni se na fotky z oblasti makču pikču - jak tam je zeleno a vlhko. A pak se kounki na step kde žije činčila lanigera.

Nečerpám jen z fotek, ale taky z textů. průměrné roční srížky v oblasti kde žije činčila lanigera je do 215 mm.

[Pajafa]

Denebola:
....... Koukni se na fotky z oblasti makču pikču - jak tam je zeleno a vlhko. A pak se kounki na step kde žije činčila lanigera.

Nečerpám jen z fotek, ale taky z textů. průměrné roční srížky v oblasti kde žije činčila lanigera je do 215 mm.

...No a ta činčila jejíž fotka (moje) je tu v tématu vložena byla vyfocena příma na Makču Pikču.