Barborka

[Ilona]

Včera odpoledne nás opustila naše malá myška. Žila s námi téměř 8,5 roků, takže nám všem moc chybí. Narodila se 12.10.2004 a do léta 2011 byla zdravá jako řípa. Poprala se s otravou a následně poškozenými játry, plísní i přerostlými zuby. Zabily jí až zánětlivé bulky v krku a nose. Ještě ve čtvrtek nás veterinářka chválila jak pěkně vypadá. Po novém roce totiž vážila pouhých 300g. Teď už zase měla pěkné kulaté bříško. Smrt přišla nečekaně a naštěstí rychle. Celé roky jsem toto fórum sledovala, přestože jsem moc nepřispívala. Většinu odpovědí jsem zde našla. Když jsem sem přišla poprvé setkala jsem se s činčilkami Václava, Terezky, Iny, Ivy, Burýsky a dalších, kteří mě ovlivnili, že jsem si vybrala právě činčilí holku. Dnes jsme ji tedy pohřbili.Klec se vším ostatním jsme odnesli na půdu, protože nás to moc rozrušovalo. Snad si časem zvykneme, že už s námi není.

[Wulfina]

:( to je mi líto...
Ale nejlepším lékem na žal je zas činčilí miminko :)

[Ilona]

Já jsem to taky říkala. Opět by se jmenovala Barborka, ale ostatní členové rodiny nechtějí ani slyšet. Zase by nám jednou odešla a byla nemocná. Slz už prý bylo dost. Já věřím, že jednou myšku zase mít budeme.

[Wulfina]

2x stejné jméno nedělá dobrotu... :wink:
Nikdo tu nežijeme věčně a 8 let je opravdu krásný věk... [-o<

[silva]

Ale každý živý tvor jednou odejde. Důležité je, jak se měla a jak na ni vzpomínáte.Časem to přebolí a prázdná klec bude chtít zaplnit, uvidíš.

[jasmin]

Tak to je mi moc lito, vim, jak to boli, prozila jsem si to uz 7x a ten strach znam z porizeni dalsi, ale nikdy jsem to dlouho nevydrzela, vetsinou to byly cincilky a je, ktere potrebovali pomoci bud od kozesnika, nebo z otresnych podminek zveraku.
Ten Tvuj strach chapu, ponevadz bohuzel u nas je hlavne genetickymi vadami diky nezodpovednym lidem a mnozitelum, nekterym zverakum, kterych je porad hodne apod. postizeno a poznamenano az 80% cincil, coz je desive a silene.To je proste kazda druha a hlavne co se tyce tech zubnich problemu.
A stejne jmeno bych ji nedoporucovala davat take, opravdu to nedela dobrotu, stehne, jako clovek, i zviratko je kazde original.Ja to udelala jednou po sve milovane jedne samicce a dala te dalsi jeji jmeno stejne a problemy prisly zdravotni hned tenkrat.A jak jsem ji prejmenovala, uzdravila se.
Nic nelamejte nasilim, az prijde cas, poridte dalsi.Nejlepe nejakou, ktera potrebuje zachranit a pomoci ze spatnych podminek, bud na inzerci, nebo zverak, to ma clovek pak i dobry pocit.Je tam ale zase riziko, ze muze mit nejake problemy zdravotni, ikdyz ale ani od chovatelu nemas jistotu, ze problemy nebudou.

[Jitka Řeháková]

Krásný věk, bohužel člověk není nikdy připravený na to, že ho opustí zvířecí kamarád. U činčilek je to dáno i tím, že jsou to i přesto, že se zdá, že je má každá domácnost, stejně zvláštnost a člověk, když s nimi naváže kontakt, není to automatické jaké u psů nebo koček. Někdy jsou za tím i 2 - 3 roky. Pokud jsme všechno udělali nejlépe podle našeho vědomí a svědomí, tím lépe. Každý máme za sebou slzavé údolí a pokud to je možné, opravdu nejlepším lékem je nový kamarád. Bylo by škoda nevyužít svých zkušeností pro novou činčilku. Čeká jich opravdu hodně :wink: , tak do toho :wink:

[Ilona]

Děkuji všem za povzbuzení.

[minlub]

Činčilky je mi moc líto, bohužel to bude bolet ještě dlouho :( Za sebe bych pořídila novou.