neprodejny vzorek napsal:Pořád se tady řeší problém zahánění s tyčí v ruce. Jakým způsobem mám dostat dvě holky do jedné klece? Když budu čekat, dokud tam sami nevlezou, tak se asi nedočkám. Obě mají klec jako nutné zlo, kam se jdou maximálně napít. Jinak chtěj být pořád venku. Jakmile vycítí, že už nadešel jejich čas (nevím, jak to poznaj), zmizí za skříň a dělaj že tam nejsou. Přemlouvání ani lákání na pamlsky nepomáhá. A jinak než tyčkou je odtamtud nedostanem. Jsou šprajclí asi půl metru nad zemí mezi skříní a zdí a nemáme šanci. Takže jak je mám dostat do klece?
No mám stejnej problém, ikdyž jsem kvuli ni teď přestěhovala celej pokoj, tak je klec vedle asi dvoumetrove skřině(klec asi 1,7 m) no a ona tam bez problemu vyskočí. Skáče tam hlavně, když už ji chci zavřít. Já, ačkoliv si hraji na velmi vysokou, mám pouze 1,65 m, takže prostě nemám jinou možnost a ze skříně ji musím pomoct smetákem. Zkusila jsem lákat na pamlsky, prosit, vyhrožovat :-D, ale nic nepomohlo.
Nesouhlasím s mlácením činčily, nechci nic omlouvat, vždycky do ní jen tak lehce ,,drbnu" a už skočí. Čekat až do klece skočí sama je bezva, ale já ji nechávám běhat, dokud nejdu spát, čili někdy i do půl jedné ráno no a kdybych měla čekat ještě třeba hodinu, než se jí bude chtít do klece, tak asi ráno nevstanu. Většinou se ji snažim nenapadně pozorovat a když je v kleci, tak se k ni chci pomalu připlížit, ale ona si mě všimne, udělá hop, hop, hop a je na skříni. Co s tím?