pokojové květiny
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 1575
- Registrován: Čt Kvě 27, 2010 19:18
- Místo/Bydliště: Plzeň
pokojové květiny
Nevíte prosím,jestli je orchidej a hyacint jedovatý? chvilka nepozornosti a ta trubka snědla skoro celej list hyacintu a nakousla trošku orchidej :(
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 4033
- Registrován: Út Črc 13, 2010 10:26
- Místo/Bydliště: Okr. Beroun
- Kontaktovat uživatele:
Re: pokojové květiny
SEZNAM ROSTLIN
ROSTLINY DĚTEM NEBEZPEČNÉ: PORANĚNÍ, OTRAVY, ALERGIE
Toxická látka (jed) je každá látka, která podána v minimálním nebo malém množství po vstřebání organismus poškodí, tj. vyvolá různě těžké chorobné změny, které mohou vést až ke smrti.
Jedovatá rostlina způsobuje po požití nebo vniknutí do těla poraněním poruchu zdraví (otravu) člověka nebo zvířete. Jedovatost jednotlivých orgánů rostliny může být různá a může se měnit i podle stáří rostliny nebo podle roční doby, kdy byla rostlina požita. Množství jedovatých látek nebývá v rostlině stálé ani v průběhu dne.
Akutní otrava je stav po jednorázovém nebo v krátkém intervalu opakovaném požití jedovaté látky, charakterizovaný klinickým obrazem prudké otravy, ohrožující základní životní funkce postiženého.
Chronická otrava je způsobena opakovaným příjmem jedu, obvykle v malých dávkách v dlouhém časovém intervalu, které nevyvolává akutní příznaky, ale trvale poškozuje zdraví postiženého.
Antidotum (protijed) je látka, která neutralizuje účinek jedu.
Alergie
Některé rostlinné látky, často jinak netoxické, mohou vyvolat u disponovaných osob i v nepatrných dávkách stav zvýšené citlivosti organismu = alergie.
Alergická reakce - dermatitida, kopřivka, astmatický záchvat, zánět sliznic, v krajním případě vede k šoku i smrti.
Tam, kde se nacházejí děti a domácí zvířata, je při výběru rostlin nutno dávat pozor na následující kritéria: 1.Rostliny vyvolávající alergie (stav zvýšené citlivosti): obsahují většinou silice (směsi prchavých lipofilních sekundárních metabolitů), pryskyřice (uložené ve speciálních pletivech nebo žlaznatých chlupech). Mnohé siličné drogy se používají jako koření.
Projevy toxicity:
a) kontaktní alergeny - drážděním pokožky = kontaktní dermatitidy /záněty kůže/, (př. čeleď hvězdnicovité a aralkovité),
- fototoxickými látkami - furanokumariny (př. třezalka, třemdava, routa aj.)
- přímý kontakt na primin u prvosenkovitých
b) inhalační alergeny - pyly větrosnubných rostlin = „senná rýma“ př.luční trávy, plevele, dřeviny aj.)
c) fototoxické látky - senzibilují ke slunečnímu záření (př.hvězdnicovité, hlavně chryzantémy)
d) potravinové alergeny - symptomy alergie se mohou vyskytnout kdekoliv v trávicím ústrojí
Některé alergeny prostupují pokožkou a koncentrací způsobují otravu (př.čeleď cypřišovité, hluchavkovité, vavřínovité, muškátovníkovité, miříkovité).
2. Rostliny způsobující zranění:
a) ostny
b) trny
c) ostré špičky listů
d) suché řapíky
3. Rostliny vyvolávající bolesti hlavy: v uzavřených prostorech intenzívně voní
4. Rostliny obsahující jedy (zdraví nebezpečné až smrtelné po požití nebo při poranění):
a. Alkaloidy (bazické dusíkaté látky, v rostlinách jako sloučeniny organických kyselin v buněčné šťávě)
je jich asi 5000 a často nesou jména rostlin z nichž pocházejí + koncovku –in, např.: Anemone (sasanka) ANEMONIN Berberis (dřišál BERBERIN
Buxus (zimostráz BUXIN Colchicum (ocún) KOLCHICIN Cytisus (čilimník) CYTISIN
Lobelia (lobelka) LOBELIN
Nicotiana (tabák) NIKOTIN Papaver (mák) PAPAVERIN
Solanum (lilek) SOLANIN Atropa (rulík) ATROPIN aj.
b. Glykosidy (molekuly cukrů a aglykonu chemicky speciálně vázané) jedovatost způsobuje:
- uvolňovaná kyselina kyanovodíková (př. v semenech čeleďi růžovitých)
- deriváty antrachinonu (př. čeleď liliovité, bobovité, rdesnovité, řešetlákovité)
- kardioaktivní glykosidy (př. konvalinka, brslen, hlaváček, čičorka, náprstník, oleandr aj.)
- furanokumariny - mají hlavně fotosenzibilizující vlastnosti (př.čeleď miříkovitých a routovitých)
- saponiny - vodní roztoky pění = „rybí jedy“ způsobují hemolýzu (př. jírovec, břečťan, brambořík aj.)
c. Terpeny
- monoterpeny - v toxických silicích čeledi cypřišovitých a hluchavkovitých
- seskviterpeny - křečové jedy ( př. bavlník, prha) nebo kontaktní alergie u hvězdnicovitých
- diterpeny - toxické a dráždí pokožku, některé jsou karcinogeny (čeleď vřesovcovité, pryšcovité, lýkovec, oměj, stračka aj.)
- triterpeny - u tykvovitých a rodu Lantan
d. Toxické bílkoviny
Ricinus (skočec) RICIN
Phaseolus (fazol) FASIN Robinia (akát) ROBIN
Viscum (jmelí) viskotoxiny aj.
e. Rostlinné kyseliny př.kyselina šťavelová a její rozpustné soli / Na+, K+, NH4+/. Tvorbou nerozpustných vápenatých solí je poškozováno hospodaření s vápníkem (př.čeleď šťavelovité, rdesnovité, merlíkovité, kysalovité, lipnicovité, áronovité)
Šťavelan vápenatý - ostré krystalky poškozují sliznice.
NEBEZPEČNÉ LÁTKY SE VYSKYTUJÍ HLAVNĚ U ROSTLIN Z NÁSLEDUJÍCÍCH ČELEDÍ:
0. AMARYLKOVITÉ (řemenatka oranžová - Clivia, sněženka podsněžník, bledule, narcis) celá rostlina (hlavně zásobní orgány -cibule,oddenky) obsahuje, (slinění, zvracení, průjem, ochrnutí CNS, teplo + pot = dermatitidy).
I. ÁRÓNOVITÉ asi 1800 druhů s charakteristickou morfologií (árón, ďáblík - Calla, mramornatka, Dieffenbachia, Aglaonema, Philodendron, Anthurium). Všechny rody čeledi áronóvitých v pletivech obsahují RAFIDY (obsahující šťavelany, jejichž jehličky krystalů zraňují pokožku i sliznice a způsobují alergické otoky), (alkaloidy, saponiny, glykosidy kyanogenního typu aj. hlavně v plodech a šťávě stonků), po poranění rafidy způsobují slinění, otoky, poškození očí, útlum dechu, křeče, smrt. Opakovaný styk s pokožkou vyvolává dermatitidy. potos-Zantedeschia, Monstera obsah toxických látek je nižší.
II. KYSALOVITÉ u některých druhů - jedovaté látky v podzemních i nadzemních částech
III. LILIOVITÉ (ocún jesenní, konvalinka vonná, pstroček dvoulistý, kokořík, řebčík (komonka) královský, vraní oko čtyřlisté, tulipán, kýchavice) v celé rostlině mohou obsahovat saponiny, alkaloidy, látky dráždící pokožku - šťavelan vápenatý ve formě RAFIDů ve zvláštních idioblastech a specifické toxické látky, př. ocún = KOLCHICIN za 2-5 hodin po požití pálení, obtížné polykání, zvracení, krvavé průjmy a moč, vzestupná paralýza a smrt za 7 hod.- 2 dny.¨
IV. LILKOVITÉ (rulík zlomocný, durman, blín černý, kustovnice, tabák, mochyně, lilek potměchuť, lilek černý, brambor obecný) obsahují velmi účinné alkaloidy: ATROPIN- překrvení obličeje, zrychlení tepu, suchost sliznic, rozšíření zorniček, křik, halucinace, delirium, koma. SOLANIN - bolest hlavy,břicha, průjmy, poruchy vidění, křeče.
V. TOJEŠŤOVITÉ obsahují alkaloidy a glykosidy v celé rostlině
VI. PRYŠCOVITÉ v mléčnicích latex obsahuje kyanogenní sloučeniny, alkaloidy i terpeny způsobují kontaktní i potravinové alergie, poškození zraku, jsou karcinogenní. V semenech jsou jedovaté bílkoviny, silně dráždící pryskyřičné látky aj.
VII. CYPŘIŠOVITÉ větve, šištice, někdy i dřevo obsahují toxický THUJON v silicích
VIII. TISOVITÉ celé rostliny, kromě míšku obklopujícího semeno, jsou jedovaté
IX. MIŘÍKOVITÉ silice v kořenech, nati a plodech, některé obsahují alkaloidy aj.
X. TYKVOVITÉ nešlechtěné obsahují triterpeny, alkaloidy, toxické hořčiny, enzymy a pryskyřice.
XI. CESMÍNOVITÉ jedovaté jsou listy a plody
XII. ARALKOVITÉ (břečťan) jedovaté jsou listy a plody
XIII. PODRAŽCOVITÉ jedovaté jsou celé rostliny
XIV. HVĚZDNICOVITÉ místo škrobu obsahují inulin, tvoří silice, balzámy, latex, hořčiny, aj. rod Starček toxické a kancerogenní alkaloidy
XV. DŘIŠŤÁLOVITÉ obsahují alkaloidy, hlavně BERBERIN v celé rostlině, méně v plodech
XVI. KONOPOVITÉ obsahují tzv.kanabionoidy s největší koncentrací v pryskyřici
XVII. BRŠLENCOVITÉ obsahují alkaloidy, kardiotonické glykosidy v celé rostlině.
XVIII. SVLAČCOVITÉ obsahují pryskyřice, organické kyseliny a alkaloidy v celé rostlině.
XIX. VŘESOVCOVITÉ obsahují organické kyseliny, třísloviny, glykosidy, terpeny aj.
XX. BOBOVITÉ celé rostliny nešlechtěné-především plody,obsahují alkaloidy, toxické bílkoviny, saponiny aj.
XXI. ZEMĚDÝMOVITÉ příbuzné makovitým, alkaloidy nemají v mléčnicích ale v idioblastech.
XXII. ZIMOLEZOVITÉ u rodů různé části obsahují glykosidy, pryskyřičné látky, saponiny a terpeny.
XXIII. OCHMETOVITÉ (jmelí) poloparazitické rostliny mají ve větvích a stoncích toxické proteiny VISKOTOXINY, jejich aktivita závisí na charakteru hostitelské rostliny, př. jmelí je nejvíce toxické na javoru, lípě, ořešáku, topolu a akátu, nejméně na jabloni.
XXIV. OLIVOVNÍKOVITÉ (ptačí zob) v bobulích, listech, kůře glykosidy, saponiny aj.
XXV. ŠŤAVELOVITÉ (šťavel kyselý) v celé rostlině rozpustné alkalické oxaláty.
XXVI. PIVOŇKOVITÉ (pivoňka lékařská) celá rostlina-třísloviny, anthokyanové glykosidy v kořenu.
XXVII. MAKOVITÉ (mák, vlaštovičník větší, sluncovka kalifornská) mléčnice v pletivech obsahují alkaloidy-poškození zraku, dermatitidy, účinek na CNS zejména na respirační centrum. Zúžení zornic, extrémně pomalé dýchání -nedostatek kyslíku ve tkáních, smrt = ochrnutí vegetativních center v mozku. Chronická otrava = MORFINISMUS, doba vzniku závislosti je krátká, rozklad osobnosti. OPIUM = zaschlá šťáva z nezralých makovic (až 100 alkaloidů př. morfin, narkotin, kodein, papaverin, thebain aj.), závisí na odrůdě a abiotických faktorech).
XXVIII. PRVOSENKOVITÉ (brambořík, prvosenky - hlavně pokojové - kontaktní alergen primin), saponiny po požití - u bramboříku hlavně v hlíze.
XXIX. PRYSKYŘNÍKOVITÉ (oměj, samorostlík klasnatý, hlaváček, sasanka, orlíček, blatouch, plamének, ostrožka, talovín zimní, orsej jarní, čemeřice, jaterník trojlaločný (podléška), koniklec, pryskyřník, upolín) kardioaktivní glykosidy, alkaloidy, toxický lakton
XXX. ŘEŠETLÁKOVITÉ (krušina olšová, řešetlák počistivý) glykosidy, saponiny v kůře, plodech, listech.
XXXI. RÚŽOVITÉ (mandloň, meruňka, broskvoň, slivoň, třešeň, višeň, bobkovišeň, střecha) kyanogenní sloučeniny amygdalin v semenech = jádrech, prunasin ve vegetativních orgánech.
XXXII. ROUTOVITÉ (třemdava bílá, routa vonná) fotosenzibilizující furanokumariny, silice, alkaloidy, hořčiny aj. v celé rostlině.
XXXIII. KRTIČNÍKOVITÉ (náprstník, konitrud lékařský) saponiny, kardioaktivní glykosidy v celé rostlině.
XXXIV. SILENKOVITÉ (koukol polní) saponiny v celé rostlině, hlavně v semenech.
XXXV. VRABEČNICOVITÉ (lýkovec) látky silně dráždící kůži, při požití karcinogenní v celé rostlině.
XXXVI. AGÁVOVITÉ (tenura pyskatá) steroidní saponiny v celé rostlině
XXXVII. KOSATCOVITÉ (šafrán – Crocus, blizny glykosidová barviva, hlízy - saponiny, kosatec - cibule, oddenky) některé celé rostliny dráždí sliznice, průjmy
XXXVIII. LIPNICOVITÉ (jílek mámivý) v celé rostlině se nachází houba Endoconidium temulentum, která produkuje toxické alkaloidy. Nejrozšířenější látka kumarin, často bývají stěny buněk inkrustovány kyselinou křemičitou.
XXXIX. KAPRAĎOVITÉ (kapraď samec, hasivka orličí) toxické látky v trachomech oddenku a listových bází. Lokální podráždění trávicího ústrojí, v závažných případech poruchy zraku až slepota.
XL. PŘESLIČKOVITÉ (přeslička bahenní - ostatní minimálně) v celé rostlině alkaloidy
Literatura:
Baloun, J., Jahodář, L., Leifertová, I., Štípek, S.: Rostliny způsobující otravy a alergie, Avicenum, Praha 1989
:)
ROSTLINY DĚTEM NEBEZPEČNÉ: PORANĚNÍ, OTRAVY, ALERGIE
Toxická látka (jed) je každá látka, která podána v minimálním nebo malém množství po vstřebání organismus poškodí, tj. vyvolá různě těžké chorobné změny, které mohou vést až ke smrti.
Jedovatá rostlina způsobuje po požití nebo vniknutí do těla poraněním poruchu zdraví (otravu) člověka nebo zvířete. Jedovatost jednotlivých orgánů rostliny může být různá a může se měnit i podle stáří rostliny nebo podle roční doby, kdy byla rostlina požita. Množství jedovatých látek nebývá v rostlině stálé ani v průběhu dne.
Akutní otrava je stav po jednorázovém nebo v krátkém intervalu opakovaném požití jedovaté látky, charakterizovaný klinickým obrazem prudké otravy, ohrožující základní životní funkce postiženého.
Chronická otrava je způsobena opakovaným příjmem jedu, obvykle v malých dávkách v dlouhém časovém intervalu, které nevyvolává akutní příznaky, ale trvale poškozuje zdraví postiženého.
Antidotum (protijed) je látka, která neutralizuje účinek jedu.
Alergie
Některé rostlinné látky, často jinak netoxické, mohou vyvolat u disponovaných osob i v nepatrných dávkách stav zvýšené citlivosti organismu = alergie.
Alergická reakce - dermatitida, kopřivka, astmatický záchvat, zánět sliznic, v krajním případě vede k šoku i smrti.
Tam, kde se nacházejí děti a domácí zvířata, je při výběru rostlin nutno dávat pozor na následující kritéria: 1.Rostliny vyvolávající alergie (stav zvýšené citlivosti): obsahují většinou silice (směsi prchavých lipofilních sekundárních metabolitů), pryskyřice (uložené ve speciálních pletivech nebo žlaznatých chlupech). Mnohé siličné drogy se používají jako koření.
Projevy toxicity:
a) kontaktní alergeny - drážděním pokožky = kontaktní dermatitidy /záněty kůže/, (př. čeleď hvězdnicovité a aralkovité),
- fototoxickými látkami - furanokumariny (př. třezalka, třemdava, routa aj.)
- přímý kontakt na primin u prvosenkovitých
b) inhalační alergeny - pyly větrosnubných rostlin = „senná rýma“ př.luční trávy, plevele, dřeviny aj.)
c) fototoxické látky - senzibilují ke slunečnímu záření (př.hvězdnicovité, hlavně chryzantémy)
d) potravinové alergeny - symptomy alergie se mohou vyskytnout kdekoliv v trávicím ústrojí
Některé alergeny prostupují pokožkou a koncentrací způsobují otravu (př.čeleď cypřišovité, hluchavkovité, vavřínovité, muškátovníkovité, miříkovité).
2. Rostliny způsobující zranění:
a) ostny
b) trny
c) ostré špičky listů
d) suché řapíky
3. Rostliny vyvolávající bolesti hlavy: v uzavřených prostorech intenzívně voní
4. Rostliny obsahující jedy (zdraví nebezpečné až smrtelné po požití nebo při poranění):
a. Alkaloidy (bazické dusíkaté látky, v rostlinách jako sloučeniny organických kyselin v buněčné šťávě)
je jich asi 5000 a často nesou jména rostlin z nichž pocházejí + koncovku –in, např.: Anemone (sasanka) ANEMONIN Berberis (dřišál BERBERIN
Buxus (zimostráz BUXIN Colchicum (ocún) KOLCHICIN Cytisus (čilimník) CYTISIN
Lobelia (lobelka) LOBELIN
Nicotiana (tabák) NIKOTIN Papaver (mák) PAPAVERIN
Solanum (lilek) SOLANIN Atropa (rulík) ATROPIN aj.
b. Glykosidy (molekuly cukrů a aglykonu chemicky speciálně vázané) jedovatost způsobuje:
- uvolňovaná kyselina kyanovodíková (př. v semenech čeleďi růžovitých)
- deriváty antrachinonu (př. čeleď liliovité, bobovité, rdesnovité, řešetlákovité)
- kardioaktivní glykosidy (př. konvalinka, brslen, hlaváček, čičorka, náprstník, oleandr aj.)
- furanokumariny - mají hlavně fotosenzibilizující vlastnosti (př.čeleď miříkovitých a routovitých)
- saponiny - vodní roztoky pění = „rybí jedy“ způsobují hemolýzu (př. jírovec, břečťan, brambořík aj.)
c. Terpeny
- monoterpeny - v toxických silicích čeledi cypřišovitých a hluchavkovitých
- seskviterpeny - křečové jedy ( př. bavlník, prha) nebo kontaktní alergie u hvězdnicovitých
- diterpeny - toxické a dráždí pokožku, některé jsou karcinogeny (čeleď vřesovcovité, pryšcovité, lýkovec, oměj, stračka aj.)
- triterpeny - u tykvovitých a rodu Lantan
d. Toxické bílkoviny
Ricinus (skočec) RICIN
Phaseolus (fazol) FASIN Robinia (akát) ROBIN
Viscum (jmelí) viskotoxiny aj.
e. Rostlinné kyseliny př.kyselina šťavelová a její rozpustné soli / Na+, K+, NH4+/. Tvorbou nerozpustných vápenatých solí je poškozováno hospodaření s vápníkem (př.čeleď šťavelovité, rdesnovité, merlíkovité, kysalovité, lipnicovité, áronovité)
Šťavelan vápenatý - ostré krystalky poškozují sliznice.
NEBEZPEČNÉ LÁTKY SE VYSKYTUJÍ HLAVNĚ U ROSTLIN Z NÁSLEDUJÍCÍCH ČELEDÍ:
0. AMARYLKOVITÉ (řemenatka oranžová - Clivia, sněženka podsněžník, bledule, narcis) celá rostlina (hlavně zásobní orgány -cibule,oddenky) obsahuje, (slinění, zvracení, průjem, ochrnutí CNS, teplo + pot = dermatitidy).
I. ÁRÓNOVITÉ asi 1800 druhů s charakteristickou morfologií (árón, ďáblík - Calla, mramornatka, Dieffenbachia, Aglaonema, Philodendron, Anthurium). Všechny rody čeledi áronóvitých v pletivech obsahují RAFIDY (obsahující šťavelany, jejichž jehličky krystalů zraňují pokožku i sliznice a způsobují alergické otoky), (alkaloidy, saponiny, glykosidy kyanogenního typu aj. hlavně v plodech a šťávě stonků), po poranění rafidy způsobují slinění, otoky, poškození očí, útlum dechu, křeče, smrt. Opakovaný styk s pokožkou vyvolává dermatitidy. potos-Zantedeschia, Monstera obsah toxických látek je nižší.
II. KYSALOVITÉ u některých druhů - jedovaté látky v podzemních i nadzemních částech
III. LILIOVITÉ (ocún jesenní, konvalinka vonná, pstroček dvoulistý, kokořík, řebčík (komonka) královský, vraní oko čtyřlisté, tulipán, kýchavice) v celé rostlině mohou obsahovat saponiny, alkaloidy, látky dráždící pokožku - šťavelan vápenatý ve formě RAFIDů ve zvláštních idioblastech a specifické toxické látky, př. ocún = KOLCHICIN za 2-5 hodin po požití pálení, obtížné polykání, zvracení, krvavé průjmy a moč, vzestupná paralýza a smrt za 7 hod.- 2 dny.¨
IV. LILKOVITÉ (rulík zlomocný, durman, blín černý, kustovnice, tabák, mochyně, lilek potměchuť, lilek černý, brambor obecný) obsahují velmi účinné alkaloidy: ATROPIN- překrvení obličeje, zrychlení tepu, suchost sliznic, rozšíření zorniček, křik, halucinace, delirium, koma. SOLANIN - bolest hlavy,břicha, průjmy, poruchy vidění, křeče.
V. TOJEŠŤOVITÉ obsahují alkaloidy a glykosidy v celé rostlině
VI. PRYŠCOVITÉ v mléčnicích latex obsahuje kyanogenní sloučeniny, alkaloidy i terpeny způsobují kontaktní i potravinové alergie, poškození zraku, jsou karcinogenní. V semenech jsou jedovaté bílkoviny, silně dráždící pryskyřičné látky aj.
VII. CYPŘIŠOVITÉ větve, šištice, někdy i dřevo obsahují toxický THUJON v silicích
VIII. TISOVITÉ celé rostliny, kromě míšku obklopujícího semeno, jsou jedovaté
IX. MIŘÍKOVITÉ silice v kořenech, nati a plodech, některé obsahují alkaloidy aj.
X. TYKVOVITÉ nešlechtěné obsahují triterpeny, alkaloidy, toxické hořčiny, enzymy a pryskyřice.
XI. CESMÍNOVITÉ jedovaté jsou listy a plody
XII. ARALKOVITÉ (břečťan) jedovaté jsou listy a plody
XIII. PODRAŽCOVITÉ jedovaté jsou celé rostliny
XIV. HVĚZDNICOVITÉ místo škrobu obsahují inulin, tvoří silice, balzámy, latex, hořčiny, aj. rod Starček toxické a kancerogenní alkaloidy
XV. DŘIŠŤÁLOVITÉ obsahují alkaloidy, hlavně BERBERIN v celé rostlině, méně v plodech
XVI. KONOPOVITÉ obsahují tzv.kanabionoidy s největší koncentrací v pryskyřici
XVII. BRŠLENCOVITÉ obsahují alkaloidy, kardiotonické glykosidy v celé rostlině.
XVIII. SVLAČCOVITÉ obsahují pryskyřice, organické kyseliny a alkaloidy v celé rostlině.
XIX. VŘESOVCOVITÉ obsahují organické kyseliny, třísloviny, glykosidy, terpeny aj.
XX. BOBOVITÉ celé rostliny nešlechtěné-především plody,obsahují alkaloidy, toxické bílkoviny, saponiny aj.
XXI. ZEMĚDÝMOVITÉ příbuzné makovitým, alkaloidy nemají v mléčnicích ale v idioblastech.
XXII. ZIMOLEZOVITÉ u rodů různé části obsahují glykosidy, pryskyřičné látky, saponiny a terpeny.
XXIII. OCHMETOVITÉ (jmelí) poloparazitické rostliny mají ve větvích a stoncích toxické proteiny VISKOTOXINY, jejich aktivita závisí na charakteru hostitelské rostliny, př. jmelí je nejvíce toxické na javoru, lípě, ořešáku, topolu a akátu, nejméně na jabloni.
XXIV. OLIVOVNÍKOVITÉ (ptačí zob) v bobulích, listech, kůře glykosidy, saponiny aj.
XXV. ŠŤAVELOVITÉ (šťavel kyselý) v celé rostlině rozpustné alkalické oxaláty.
XXVI. PIVOŇKOVITÉ (pivoňka lékařská) celá rostlina-třísloviny, anthokyanové glykosidy v kořenu.
XXVII. MAKOVITÉ (mák, vlaštovičník větší, sluncovka kalifornská) mléčnice v pletivech obsahují alkaloidy-poškození zraku, dermatitidy, účinek na CNS zejména na respirační centrum. Zúžení zornic, extrémně pomalé dýchání -nedostatek kyslíku ve tkáních, smrt = ochrnutí vegetativních center v mozku. Chronická otrava = MORFINISMUS, doba vzniku závislosti je krátká, rozklad osobnosti. OPIUM = zaschlá šťáva z nezralých makovic (až 100 alkaloidů př. morfin, narkotin, kodein, papaverin, thebain aj.), závisí na odrůdě a abiotických faktorech).
XXVIII. PRVOSENKOVITÉ (brambořík, prvosenky - hlavně pokojové - kontaktní alergen primin), saponiny po požití - u bramboříku hlavně v hlíze.
XXIX. PRYSKYŘNÍKOVITÉ (oměj, samorostlík klasnatý, hlaváček, sasanka, orlíček, blatouch, plamének, ostrožka, talovín zimní, orsej jarní, čemeřice, jaterník trojlaločný (podléška), koniklec, pryskyřník, upolín) kardioaktivní glykosidy, alkaloidy, toxický lakton
XXX. ŘEŠETLÁKOVITÉ (krušina olšová, řešetlák počistivý) glykosidy, saponiny v kůře, plodech, listech.
XXXI. RÚŽOVITÉ (mandloň, meruňka, broskvoň, slivoň, třešeň, višeň, bobkovišeň, střecha) kyanogenní sloučeniny amygdalin v semenech = jádrech, prunasin ve vegetativních orgánech.
XXXII. ROUTOVITÉ (třemdava bílá, routa vonná) fotosenzibilizující furanokumariny, silice, alkaloidy, hořčiny aj. v celé rostlině.
XXXIII. KRTIČNÍKOVITÉ (náprstník, konitrud lékařský) saponiny, kardioaktivní glykosidy v celé rostlině.
XXXIV. SILENKOVITÉ (koukol polní) saponiny v celé rostlině, hlavně v semenech.
XXXV. VRABEČNICOVITÉ (lýkovec) látky silně dráždící kůži, při požití karcinogenní v celé rostlině.
XXXVI. AGÁVOVITÉ (tenura pyskatá) steroidní saponiny v celé rostlině
XXXVII. KOSATCOVITÉ (šafrán – Crocus, blizny glykosidová barviva, hlízy - saponiny, kosatec - cibule, oddenky) některé celé rostliny dráždí sliznice, průjmy
XXXVIII. LIPNICOVITÉ (jílek mámivý) v celé rostlině se nachází houba Endoconidium temulentum, která produkuje toxické alkaloidy. Nejrozšířenější látka kumarin, často bývají stěny buněk inkrustovány kyselinou křemičitou.
XXXIX. KAPRAĎOVITÉ (kapraď samec, hasivka orličí) toxické látky v trachomech oddenku a listových bází. Lokální podráždění trávicího ústrojí, v závažných případech poruchy zraku až slepota.
XL. PŘESLIČKOVITÉ (přeslička bahenní - ostatní minimálně) v celé rostlině alkaloidy
Literatura:
Baloun, J., Jahodář, L., Leifertová, I., Štípek, S.: Rostliny způsobující otravy a alergie, Avicenum, Praha 1989
:)
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 4033
- Registrován: Út Črc 13, 2010 10:26
- Místo/Bydliště: Okr. Beroun
- Kontaktovat uživatele:
Re: pokojové květiny
ps: hledej šmudlo :lol:
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 1575
- Registrován: Čt Kvě 27, 2010 19:18
- Místo/Bydliště: Plzeň
no nenašla jsem nic,tak budu doufat. fakt ani chvilku bez dozoru je nenechat.jak děti
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 1575
- Registrován: Čt Kvě 27, 2010 19:18
- Místo/Bydliště: Plzeň
děkuju,ani jinde jsem se nedočetla nic.
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 4033
- Registrován: Út Črc 13, 2010 10:26
- Místo/Bydliště: Okr. Beroun
- Kontaktovat uživatele:
Jo, to mi povídej.. chvilku bez dozoru a šikanovali mi kočku :-D
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 1575
- Registrován: Čt Kvě 27, 2010 19:18
- Místo/Bydliště: Plzeň
jojo,šikana koček jim jde dobře ;) chudák kočka bývalého pak brala prášky na uklidnění :lol: :lol: chudinka,ale naštěstí ne z činčil,jen jsme si dělali srandu,že to má z ty šikany :D
-
- MODERÁTOR
- Příspěvky: 6933
- Registrován: Po Dub 20, 2009 22:05
- Místo/Bydliště: okr. Český Krumlov
- Kontaktovat uživatele:
-
- Stříbrný uživatel
- Příspěvky: 302
- Registrován: So Led 07, 2012 17:46
- Místo/Bydliště: Sobotín
- Kontaktovat uživatele:
Tak mě přijdou ty seznami pokaždé jiné tak já to řeším,že když nevím tak radši pryč z dosahu!Takže květiny mám na místech kde se mi zvířátka nedostanou!Někde jsem četla že i fikus jakykoliv je jedovaty,ale osmačky mi občas listek papkali a nic se jim nestalo,ale radši jsem jim ty kytky dala z dosahu! :?
-
- Zlatý uživatel
- Příspěvky: 1575
- Registrován: Čt Kvě 27, 2010 19:18
- Místo/Bydliště: Plzeň
tak dnes žije a nic ji není,tak dobrý,ale pořadně mě polekala..:(
-
- Stříbrný uživatel
- Příspěvky: 302
- Registrován: So Led 07, 2012 17:46
- Místo/Bydliště: Sobotín
- Kontaktovat uživatele:
No to mě taky polekali!A jednou mi dokonce u jedné kytky osmačky uplně odhryzali kus listů a odnesli si to pod gauč!Ale žijou no!Taky jsem je odháněla od kytek,ale radši jsem je dala někam nahoru,protože jsem neměla nervy pořád je hlídat u kytek!
-
- MODERÁTOR
- Příspěvky: 6933
- Registrován: Po Dub 20, 2009 22:05
- Místo/Bydliště: okr. Český Krumlov
- Kontaktovat uživatele:
Montík mi chodíval tajně do kuchyně na okno na tchýnin jazyk, než jsem zjistila proč se vždycky tak rychle zdejchnul :lol:
-
- Stříbrný uživatel
- Příspěvky: 302
- Registrován: So Led 07, 2012 17:46
- Místo/Bydliště: Sobotín
- Kontaktovat uživatele:
A to je taky jedovatý?No tchýnin jazyk mi přijde jedovatě :lol:
-
- MODERÁTOR
- Příspěvky: 6933
- Registrován: Po Dub 20, 2009 22:05
- Místo/Bydliště: okr. Český Krumlov
- Kontaktovat uživatele:
Nevím, ale nikdy mu nic nebylo :roll:
-
- Stříbrný uživatel
- Příspěvky: 775
- Registrován: Po Črv 08, 2009 0:10
- Místo/Bydliště: Liberec
- Kontaktovat uživatele:
Mě žrali i muškáty a pak jim chutnala jedna kytka o který ani nevím, co to bylo. Musím všechno uklízet z dosahu, potvory :lol: ale nikdy jim naštěstí nic nebylo.