Ochočení

Příspěvekod **Filip Steffan** » Po Črc 11, 2011 9:44

Ahoj,chtěl bych se zeptat jak dlouho bude trvat ochočení činčily?

Příspěvekod **Reňaaa** » Po Črc 11, 2011 10:39

Je to na každé činčile, každá to má jinak, Macíka jsem si třeba ochočila rychle, ale neříkám tím, že je nějaký mazel za pár měsíců nebyl už tak plachý jak na začátku. Zatom Františka, kterého mám 1 a půl skoro, tak ten je pořád divoký a už jsem smířená, že ten už jiný nebude, je to prostě takový lump :)

Příspěvekod **saskie** » Po Črc 11, 2011 10:53

Je taky otázka, co se myslí ochočením činčily. Jestli mazlení, tak to se člověk dočkat vůbec nemusí. Pokud to, že když je činča puštěná a člověk jen tak nehybně sedí a nechňape po ní, tak že k němu přijde a bude po něm skákat, nebo si z ruky vezme mlsku, tak to pod měsíc nejspíš nebude, záleží jak žila činča před tím. Může trvat pár měsíců, někdy klidně rok, než se činča přestane bát. Nejvíc záleží na konkrétní činčile, ale taky hodně jak se jí člověk věnuje a kolik času s ní tráví. A hlavně jak se k ní chová. Prostě tabulka na to neni :D

Příspěvekod **Filip Steffan** » Po Črc 11, 2011 11:19

Já se sní mazlím skoro pořát,ale taky jí někdy dám klyd na spánek.Někdy se stane,že když ji chci vyndat z klece tak začne prskat.Je to proto,že se mě bojí?Já ji mám totiž jenom chvilku. :lol:

Příspěvekod **Filip Steffan** » Po Črc 11, 2011 11:22

A jinak hezké video. :D

Příspěvekod **jasmin** » Po Črc 11, 2011 11:31

Pokud na Tebe prska, tak je nastvana a nelibi se ji to.Jestli ji z klece vyndavas pres den, jak pises, ze ji nechas jen nekdy vyspat, tak se nediv,muzes ji tim i vazne ublizit, pokud bys ji pres den rusil casto.Cincilka musi pres den mit klid a spat, probouzeji se k aktivite az vecer, je to nocni zvire.Pak teprve, az bude cila se s ni muzes zacit sblizovat postupne, ne ji hned tahat z klece ven, boji se Te.Potrebuje si nejdrive zvyknout na nove prostredi a lidi, tak ji jen pres klec dej vhodny pamlsek vecer a mluv na ni klidne jmenem, pak postupne muzes zkouset drbani v kleci atd.Hlavne ji opravdu pres den nech byt a musi mit v kleci domecek, kde bude nerusene spat.
Proscti si tady vse, hlavne ohledne spravne stravy, velikosti a vybaveni klece,cincilky potrebuji opravdu velkou a vybavenou polickama, vhodnyma vetvema atd.:-)

Příspěvekod **martej** » Po Črc 11, 2011 11:35

Ochočení činčily je velmi jednoduché, ale chce to pořádný kus trpělivosti. Činčilka není pes a tak nemůžeš očekávat, že ti bude stejně rychle důvěřovat a nebo poslouchat na slovo. Některé činčily se ochočí velmi rychle, některým to může trvat půl roku až rok. Důležitým pravidlem je, postupovat po krůčkách. Dokud se nepovede jeden krok, nezačínat s druhým a nic neuspěchat, protože jakmile nějaký krok přeskočíš, vrátíte se o několik kroků zpět.

První měsíc činčilku nepouštíme (viz. téma Karanténa ). Potřebujeme aby si činčilka na nás zvykla, zvykla si na chod domácnosti, atd. V tomto kroku pomalu přijdeme ke kleci, pokud se činčilka splaší, uděláme krok zpět a budeme na ní potichu mluvit a pomalu se přibližovat ke kleci. Tento ,,cvik" budeme opakovat do té doby, než nás činčilka bude akceptovat a bude vědět, že jí nic nehrozí. Pokud tři dny nechytá činčilka paniku když příjdeme ke kleci a klidně sedí, můžeme přejít k dalšímu kroku.

V druhém kroku zkusíme činčilce nabídnout přes mříže pamlsek. Opět začneme tím, že budeme k činčilce mluvit a pomalu se přibližovat, poté ji nabídneme pamlsek, chvíli počkáme, pamlsek necháme na mřížích a odejme. Zkoušíme to do té doby, dokud si činčilka nepříjde pro malsek sama. Pokud takto bude chodit více jak týden, můžeme přejit k dalšímu kroku, a to otevřít dvířka. Nejprve dvířka otevřeme, pomalu vsuneme ruku a stále s činčilou konejšive mluvíme. Nedávejte činčilce ten pamlsek až před nos. Musí si pro nej dojit sama. Je možné, že jakmile dáte ruku do klece, začne litat a tak nejprve jen otevřete dvířka, pak dejte ruku na kraj klece a postupně ruku přibližujte, dokud nezačne důvěřovat.

Pokud si vezme činčila z ruky pamlsek i v kleci, můžeme přejít k dalšímu kroku, kde se činčilka naučí, že na ní můžete šáhnout a nic se ji nestane:-) Když si činčilka bere pamlsek, zkuste ji podrbat za uchem, šáhnout na nos. Dokud činčilka nebude sedět a neuteče před rukou, musíme trenovat. Poté zkusíme činčilku nalákat na ruku, pomocí pamlsku, aby si na ruku vyhopkala. Pokud činčilka bez problému vyleze na ruku a neboji se naší ruky, máme vyhráno a činčilka nám důvěřuje a v tuto chvíli můžeme začít nacvik mimo klec.

Díky tomu, že se činčilka nebojí naši ruky, i venku k nám příjde. Nejprve doporučuji činčilku učit ve výběhu, kde nemůže někam zalest a kde ji nebudete muset štourat či nahanet z poza skříně. Nejlepší je na to chodba. Necháme činčilku vylést na ruku a doneseme ji do mísnotnosti, kde ji budeme pouštět. Nezapomente si předem nabrat pamlsky. Poté činčilku pustě a sedněte si doprostřed mistnosti a vždy, když k vám činčilka příjde, odměnte ji. Takto bude vědět, že k vám může bezstarostně příjit a nic e ji nestane. Hlavní je dávat ze začátku pamlsky za každý příchod, protože, když budete dávat pamlsky jen když ma jít do klece, spojí si to a pak ji budete muset zdlouhavě nahánět. Později místo pamlsku odměníme činčilku podrbaním a sem tam pamlskem.

Hlavním bodem při seznamování je trpělivost. Některé činčilky tyto kroky stihnou za jeden měsíc, jiné za jeden rok. Chce to opravdu postupovat pomalu a s citem.

Příspěvekod **Filip Steffan** » Po Črc 11, 2011 11:53

Moji rodiče jsou z ní úplně nadšení a berou si ji do ruk a mazlí se s ní.Já jsem si ji vzal zrovna dneska ráno.V kleci má různé prolézačky.Nebojte bez domečku nežije.tady máte rozměry té klece-výška 120 cm,šířka 75 cm a dno 40 cm.To klec jsem si dělal s tatkou.Je vyrobena ze skříně.

Příspěvekod **jasmin** » Po Črc 11, 2011 12:26

To mazleni a brani do rukou bych ted nedelala a drzela se postupu, jaky pise Martej a psala jsem i ja.
Hlavne ji pres den nerusit, nemluvit na ni a to ikdyz bude vzhuru a bastit treba, nebo proste koukat.Pak si na to totiz zvykne a ikdyz by chtela odpocivat a spat a treba u bude, tak pak bude naucena a bude reagovat na kazdy pohyb okolo klece a rozhodi ji to jejich biorytmus, coz muze nastartovat zdravotni porblemy,dokonce i smrt, kdyz nema cincila soustavne pres den, kdy ma spat klid.

Příspěvekod **Filip Steffan** » Po Črc 11, 2011 12:46

Díky za rady.

Příspěvekod **jasmin** » Po Črc 11, 2011 13:16

Neni zac a vitej mezi cincilarema, mazlickarema:-)
Opravdu si to tady vsechno poctive precti, at vis, jak spravne o cincilku pecovat.
Vim,jsou to kouzelna zviratka.:-)
Mas samecka, nebo samicku?

Příspěvekod **Filip Steffan** » Po Črc 11, 2011 13:44

Samičku,jmenuje se Chicky (čiky).

Příspěvekod **jasmin** » Po Črc 11, 2011 23:02

pekne jmeno:-)

Příspěvekod **Wulfina** » Út Črc 12, 2011 7:22

http://vertu.amor.sweb.cz/poznamky.html#_6.KOUPĚ,_OCHOČENÍ_ČINČILKY
Pěkné jméno :-)

Příspěvekod **Wulfina** » Út Črc 12, 2011 7:28

jasmin napsal:To mazleni a brani do rukou bych ted nedelala a drzela se postupu, jaky pise Martej a psala jsem i ja.
Hlavne ji pres den nerusit, nemluvit na ni a to ikdyz bude vzhuru a bastit treba, nebo proste koukat.Pak si na to totiz zvykne a ikdyz by chtela odpocivat a spat a treba u bude, tak pak bude naucena a bude reagovat na kazdy pohyb okolo klece a rozhodi ji to jejich biorytmus, coz muze nastartovat zdravotni porblemy,dokonce i smrt, kdyz nema cincila soustavne pres den, kdy ma spat klid.

To teda nevim, já kažkou činčilu mazlim, ať už je u mě 2 hodiny či 2 roky... čím víc na činčilu saháš, taháš, tím si rychleji zvyká na člověka, mám 10 činčil a všechny mazlim a tahám, poslední člen naší smečky je Tequilla a už i ta pochopila, že lidský dotek nebolí... Saskie může sama potvrdit, jaký činčily mám... ani jedna není zbytečně plachá nebo bázlivá. Jsem zastánce toho, že čím víc činčilu taháš, tím líp si jí ochočíš... :wink:

Příspěvekod **chovamcoumim** » Út Črc 12, 2011 10:45

To já mam činčil už čtyřicet a taky se s nima každý den mazlím,a nejnovější člen taky už si zvykl,že ho nosím a jak ho pustím zatím jen v ložnici-má karanténu tak po mě hopká a nebojí se.Je to sice trochu náročnější s nima být denně,a zabere mi to půl dne minimálně.Ale jsou to moje zlatíčka tak si naně čas udělám.Jedna samička je vyloženě mazel nechodí ven sama,ale musím ji vzít hopi,ponosit a pak až jde běhat.Zato její kamarádka s kterou prozatím žije je střevo,jen otevřu dvířka tak vyletí jak raketa od všeho se odráží,nechá se ponosit,ale to jen vyjímečně.Každá je jiná a taky ochočení u někoho trvá a někdo je pohodář hned od začátku. :lol:

Příspěvekod **Veru ZZZ.** » Út Črc 12, 2011 11:38

Nas Matousek byl mazel hned.Mayu mam pres rok a neni na tom s ochocenim nic moc (ale to je jina situace, ona byla tyrana a nebyla 2 roky pustena z klece)I tak pozoruji, ze jsme s pritelem udelali kus prace, drive se bala priserne moc, kvikala, jak kdyz ji na noze berou, bala se kazdeho zvuku.Dneska uz si uziva denniho vybehu a obcas nam vyskoci na klin nebo da pusinku :wink:

Příspěvekod **saskie** » Út Črc 12, 2011 12:19

Hodně záleží, z jakých podmínek ji člověk k sobě bere. Prvního činčiláčka jsem koupila ze zverimexu, kde měl pidi klec a byl tak už kdo ví kolik měsíců, prostě chudák. Ten se první dva tejdny bál děsně. Z domečku vylezl jen když v místnosti nikdo nebyl a často pískal. Tak to chtělo nechat ho naprosto v klidu. Ale už za měsíc pochopil, že se nemá čeho bát a život neni o pidiakvárku. Došel si ke kleci pro mlsku, vyskočil si sám z klece. Přišel i ke mě, ale člověk po něm nesměl chňapat. Tak za půl roku už se nechal jakš takš chytit, věděl, že mu nic nechcem udělat. Mazlit nechce, ale má nás rád a nebojí se nás, přijde k nám, hopká po nás. Pak máme třeba holky vykoupený z otřesných odmínek. Prvně se bály. Ale už za dva tejdny se mamina ke mně uplně upnula. Ocenila tu neuvěřitelnou změnu. Teď teda (cca po třech měsících) začla mít období "z ruky se dostat za každou cenu", ale pořád je komunikativní a přátelská. A mimochodem chová se jak náš mimi Daleík, když mu byly tak dva ttři měsíce. Pořád chce běhat, lítá jak blázen a skáče z ničeho nic do vzduchu :D

Příspěvekod **Filip Steffan** » Út Črc 12, 2011 12:39

Tak jsem jí zkoušel nechat celý den přespat a když jsemjí dával večer žrádlo do misky,tak mi sama od sebe přišla na ruku :D .A ani jednou nezaprskala.

Příspěvekod **saskie** » Út Črc 12, 2011 13:19

Paráda :D Přes den hele fakt musej mít klid, si představ, že by tě někdo v noci, když spíš, pořád budil. Mně by teda brzy hráblo. No činči jsou o trpělivosti. Kroky člověk musí nechávat na nich :wink:

Příspěvekod **Filip Steffan** » Út Črc 12, 2011 13:40

Je to strašně těžký vydržet a ani se s nimi nepomazlit,když vidíš jak jsou roztomilí. :D

Příspěvekod **Wulfina** » Út Črc 12, 2011 13:47

Filip Steffan napsal:Je to strašně těžký vydržet a ani se s nimi nepomazlit,když vidíš jak jsou roztomilí. :D

Já to nevydržim pravidelně :D myšky už si zvykli. Teď to "odnášej" činčilítka, není den, abych se s nimi nepomazlila :-)

Příspěvekod **saskie** » Út Črc 12, 2011 14:07

Naprosto chápu :lol:

Příspěvekod **Filip Steffan** » Út Črc 12, 2011 14:12

A hodně těžký je to pro začátečníky jako jsem já a chci si ji ochočit. :wink:

Příspěvekod **saskie** » Út Črc 12, 2011 15:26

Ani nevíš, jak jsem byla zprvu na nervy, když se Chip první dva tejdny bál vylézt jen z domku a často z ničeho nic pískal. Skoro jsem brečela, že mě nemá rád, že se má špatně, že ho nikdy neochočim a kdesi cosi. No s tim ty problém nemáš :wink: . Ale fakt, železnou trpělivost ve všech oblastech. Já se pořád, každej den těšim na večer, až se chlupáčci zbuděj. A to je nemám pár měsíců :)